stránky pro majitelé a  příznivce těchto malých terénních vozidel.

Klasickou závadou karburátorů bývá ucpaná tryska volnoběhu. Uvedená závada se projevuje tak, že motor zhasíná a neudrží volnoběžné otáčky. Pokud držíte plyn, motor běží; jakmile však otáčky motoru klesnou pod dva tisíce, chod motoru začne kolísat, až se zastaví úplně.

 

Pokud vás tahle závada potká u „Samuraie 1,3“, do opravy se vám zrovna nechce a navštívíte opravnu; je víc než pravděpodobné, že před vámi v leckterém servisu zavřou dveře. Tlakem řízeného karburátoru se totiž zalekne nejeden zkušený mechanik. Pokud chcete mít auto zase pojízdné musíte se pustit do opravy sami. Není to tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Nejprve demontujte přívod vzduchu do karburátoru, ten je uchycen maticí v horní části. Rovněž povolte matici pásky na hadici a celý plechový přívod vzduchu sejměte. Pak demontujte táhlo akcelerační pumpičky a odšroubujte pět šroubů pomocí křížového šroubováku ( obr. 1 , viz červené šipky). Poté vyšroubujte čtyři šrouby spojující karburátor se sacím potrubím, k tomu budete potřebovat tzv. gola klíč číslo 12. Opatrně vyhněte do boku podtlakové příslušenství a odpojte několik hadiček. Dobře si však zapamatujte, kde jste je odpojili! Nakonec opatrně oddělte víko karburátoru. Tuto práci je třeba provádět s velkou opatrností, aby se nepoškodilo těsnění. Lze si však vyrobit náhradní těsnění z tvrdého papíru (při jeho neporušenosti bych to však považoval za zbytečné).

Při sundávání horní části karburátoru dejte ještě pozor na akcelerační pumpičku! Tu je třeba vytahovat pomalu, a tak, abyste ji nepoškodili ( obr. 2 ). Pak už stačí demontovat trysku ( obr. 3 , viz šipka A ). Slabším drátkem pročistěte kanály a vše vyfoukejte tlakovým vzduchem. Při té příležitosti je vhodné vyčistit plovákovou komoru a zkontrolovat hlavní trysku ( obr. 4 , šipka A ). V případě, že se ucpe, jde auto na volnoběh, ale při přidání plynu jde motor těžko do otáček a netáhne.

Další tryskou důležitou pro chod motoru je akcelerační tryska (rovněž obr. 4, šipka B ). V případě její nefunkčnosti se auto při sešlápnutí plynového pedálu zadusí a lze přidávat pouze pozvolna. Velký pozor dejte na kolík plováku (rovněž obr. 3, šipka B ); pokud je plovák mimo komoru snadno vypadne.

Po údržbě vše sestavte opačným postupem. Největší pozor (!) dejte na táhla okolo sytiče, který při svém otevření lehce přidává plyn. Pokud toto táhlo ( obr. 6 , šipka A ) nevzepřete o vzpěru (také obr. 6, šipka B ) držící klapku plynu lehce pootevřenou, tím se motor udržuje ve vyšších otáčkách až do ohřátí, bude auto špatně chytat a otáčky budou příliš nízké. Otáčky běhu motoru za studena lze regulovat (obr. 6, šipka C ).

Na dalším obrázku ( obr. 5 ) jsou označena všechna místa, kde lze ovlivnit chod motoru.

A - bohatost směsi. Šroub je zajištěn hliníkovým víčkem, které se otáčí. Tím nelze bohatost ovlivňovat, proto bych nedoporučoval s ním jakýmkoli jiným způsobem otáčet. A pokud je to nezbytně nutné pro seřízení při měření emisí, pak je nutné do něj předem udělat zářez pro šroubovák.

B - volnoběžné otáčky motoru za provozní teploty.

C - otáčky studeného motoru.