| |
Bubnové brzdy na Suzuki SJ410, SJ413 a Samurai |
|
Bubnové brzdy na typ SJ prošly tak jako samotný vůz mnoha proměnami. První modely SJ410 měly namontovány bubnové brzdy vpředu i vzadu. Přední brzdy se skládaly z dvou půlených válečků, které měly na jedné straně šroubovací rozpěrku, kterou se vymezovala vůle čelistí.Nastavení se provádělo ručně při servisních prohlídkách otvorem v bubnu, pomocí šroubováku |
| |
 |
|
Tyto přední bubnové brzdy se montovaly pouze do roku 1984. Zadní brzdy tohoto modelu byly osazeny stejným typem čelistí, ale váleček byl pouze jeden a šroubení pro vymezení vůle čelistí bylo dole na protější straně |
| |
 |
|
. Tyto brzdy se vymezovaly taktéž manuálně. Parkovací brzda byla na rozvodce, tzv. kardanová. |
| |
 |
|
Skládala se ze stejných čelistí. Přestože na těchto brzdách nefungovalo nic automaticky, považuji je za jedny z nejlepších a nejspolehlivější. Vývoj automobilizmu šel však dopředu a proto v roce 1984 se na nově vzniklý model SJ413 montovaly brzdy se samonastavitelnými čelistmi |
| |
 |
|
Parkovací brzda zůstala ještě na kardanu. Přední brzdy byly kotoučové a to u všech modelů. Dalším vývojovým krokem byla změna v roce 1988. S celkovou zásadní změnou tohoto automobilu, který se od tohoto roku jmenoval již Samurai došlo na brzdách taktéž k drobné změně. Kardanová brzda byla vyřazena, čímž výrobce nejen ušetřil, ale již nemusel do modelů pro rakouský trh montovat uzávěrku zadního diferenciálu, která byla nezbytná pro splnění podmínek pro provoz v Rakousku. Parkovací brzda se přesunula na kola a to pouhým přidáním páčky na rozpěrku |
| |
 |
|
Páčka procházela skrz brzdový štít ven, kde byla ovládána lanem, které vedlo napříč přes nápravu, tam bylo uchyceno na lano vedoucí k páce ruční brzdy a lanu druhého kola. Řešení to bylo celkem dobré a funkční. Podobně řešil brzdy v osmdesátých letech i Fiat. Španělská Santana použila pro samurai, brzdy zcela jiného charakteru, od nápravy již vedla dvě lana. Kvůli jejich ochraně před poškozením výrobce celé brzdy otočil |
| |
 |
|
 |
|
Toto řešení považuji za nejméně šťastné, neboť hydraulika brzd je tím prvním, co se v případě brodění dostává pod vodu. Další slabinou těchto brzd je samonastavovací rozpěrka, která se dostala také dolů a její funkce rozpínání čelistí funguje na základě postupného rozšroubovávání |
| |
 |
|
I u osobních aut s tím bývají problémy, neboť závit koroduje a nastavení nefunguje, natož pak u auta do terénu.
Když jsem nedávno tyto brzdy opravoval, byla ozubená matice tak zarezlá, že jsem na její rozhýbání musel použít plynový hořák |
| |
 |
|
| Nefunkčnost tohoto nastavování lze poznat snadno, a to tak, že se krok brzdového pedálu postupně prodlouží. |