stránky pro majitelé a  příznivce těchto malých terénních vozidel.

 

Bubnové brzdy na Suzuki SJ410, SJ413 a Samurai

 

Bubnové brzdy na typ SJ prošly tak jako samotný vůz mnoha proměnami. První modely SJ410 měly namontovány bubnové brzdy vpředu i vzadu. Přední brzdy se skládaly z dvou půlených válečků, které měly na jedné straně šroubovací rozpěrku, kterou se vymezovala vůle čelistí.Nastavení se provádělo ručně při servisních prohlídkách otvorem v bubnu, pomocí šroubováku

   

Tyto přední bubnové brzdy se montovaly pouze do roku 1984. Zadní brzdy tohoto modelu byly osazeny stejným typem čelistí, ale váleček byl pouze jeden a šroubení pro vymezení vůle čelistí bylo dole na protější straně

   

. Tyto brzdy se vymezovaly taktéž manuálně. Parkovací brzda byla na rozvodce, tzv. kardanová.

   

Skládala se ze stejných čelistí. Přestože na těchto brzdách nefungovalo nic automaticky, považuji je za jedny z nejlepších a nejspolehlivější.

Vývoj automobilizmu šel však dopředu a proto v roce 1984 se na nově vzniklý model SJ413 montovaly brzdy se samonastavitelnými čelistmi

   

Parkovací brzda zůstala ještě na kardanu. Přední brzdy byly kotoučové a to u všech modelů.

Dalším vývojovým krokem byla změna v roce 1988. S celkovou zásadní změnou tohoto automobilu, který se od tohoto roku jmenoval již Samurai došlo na brzdách taktéž k drobné změně. Kardanová brzda byla vyřazena, čímž výrobce nejen ušetřil, ale již nemusel do modelů pro rakouský trh montovat uzávěrku zadního diferenciálu, která byla nezbytná pro splnění podmínek pro provoz v Rakousku. Parkovací brzda se přesunula na kola a to pouhým přidáním páčky na rozpěrku

   

Páčka procházela skrz brzdový štít ven, kde byla ovládána lanem, které vedlo napříč přes nápravu, tam bylo uchyceno na lano vedoucí k páce ruční brzdy a lanu druhého kola. Řešení to bylo celkem dobré a funkční. Podobně řešil brzdy v osmdesátých letech i Fiat.

Španělská Santana použila pro samurai, brzdy zcela jiného charakteru, od nápravy již vedla dvě lana. Kvůli jejich ochraně před poškozením výrobce celé brzdy otočil

     

Toto řešení považuji za nejméně šťastné, neboť hydraulika brzd je tím prvním, co se v případě brodění dostává pod vodu. Další slabinou těchto brzd je samonastavovací rozpěrka, která se dostala také dolů a její funkce rozpínání čelistí funguje na základě postupného rozšroubovávání

   

I u osobních aut s tím bývají problémy, neboť závit koroduje a nastavení nefunguje, natož pak u auta do terénu.

Když jsem nedávno tyto brzdy opravoval, byla ozubená matice tak zarezlá, že jsem na její rozhýbání musel použít plynový hořák

   
Nefunkčnost tohoto nastavování lze poznat snadno, a to tak, že se krok brzdového pedálu postupně prodlouží.