stránky pro majitelé a  příznivce těchto malých terénních vozidel.

 
  Suzuki samurai 6x6    
       
     
       
 
 

Samurai 6x6, tento nápad se mi zrodil v hlavě už v roce 2005, když jsem si hrál s fotkou svého SJ410 a vytvořil i 6x6 zatím jen na obrázku. Nápad však z hlavy nešel ven a tak se rozvíjel a časem se mi na tento projekt začaly hromadit i různé díly. Z nedostatku času nehrozilo, že se v nejbližší době do projektu pustím. Nejsložitější na celém autě byl pohon dvou náprav vzadu . Jak to udělat, aby to fungovalo, a kde na to sehnat kola. Podařilo se mi odkoupit zbytky rozvodovek z přestaveb na pomalý pohon, ale bohužel se z nich nedalo sestavit soukolí, které by do sebe zapadalo a bylo 1:1. Díky šikmým zubům do sebe stejná kola nikdy nešla. Rozvod řetězem jsem považoval až za krajní řešení. Jednou jsem náhodou u známého v dílně zahlédl veliké ozubené kolo s rovnýmí zuby. Vysvětlil mi, že je ze Zetoru z převodovky a jeho menší kolo je omleté . Naštěstí mi ho bez přemlouvání věnoval a ještě mi sehnal jedno úplně stejné, které měnil několik týdnů před tím.
Takže bylo jasné, jak bude celý náhon vypadat . Vše bude stejné jako u legendární PV3S Myslím že dokonaléjší dvounápravové auto není. Plán se dál rodil v hlavě. Stále jsem si ale nebyl jist, že se do toho pustím. Rozhodnout měl pokus vytvoření celé rozvodové skříně pro tato kola.
Za to, že jsem se do stavby pustil, nejvíc vděčím svému synovi Matyášovi, který mě do stavby doslova dostrkal,
Ozubená kola jsem musel od sebe oddělit, což se nedalo jinak než úhlovou bruskou. Pak následovalo jejich dorovnání na soustruhu, což vzhledem k tvrdosti materialu byla nekonečná práce .
Jedno kolo jsem namontoval pod původní unašeč, jdoucí z rozvodovky a druhé jsem přivařil na hřídel, která pocházela z rozvodovky samurai - na ni už byla ložiska.
Spodní základní deska je z 8mm plechu. Uložení hřídele je v hliníkových domkách. Tento způsob mi umožnil přesné vymezení vůle zubů, neboť skříń jsem dělal doslova na koleně.
Po úspěšném dokončení této skříně bylo definitivně rozhodnuto . Šestikolka bude !
Jako hlavní rozvodovku jsme použil přestavěnou na převod 4,1/1 takže síly bude dost.
Na řadu přišlo auto, které už čekalo v kopřivách hezky dlouho, bohužel tak dlouho, že už jeho karoserie byla v tak zlém stavu, že její vyváření by bylo ztrátou času. Naštěstí jsem ale před nedávnem rozebral ještě jednoho "nebožtíka", takže karoserie byla po ruce. Její stav byl o poznání lepší, takže jsme se ihned pustili do vaření. Po zhruba 2 měsících se karoserie mohla rovnou olakovat. Zdálo se mi zbytečné celou karoseri prodlužovat, vzhledem k tomu, že auto nikdy nepojede po silnici, takže jsem ji naopak zkrátil a celé auto bude jako valník. O barvě už bylo rozhodnuto . Spodek hnědý a zhruba do jedné třetiny dveří a horní část písková. Ta bohužel nebyla zcela taková, jakou jsme si představoval, jenže co dělat, když už máte namíchané 3 litry ?
Karoserie se uložila a přišel na řadu podvozek . O konstrukci podvozku jsem si myslel, že to bude ta nejzajmavější a nejlepší práce . Bohužel ji bylo tolik, že se to zdálo nekonečné .
Původní šasy jsem zhruba o 30 cm zkrátil, čímž jsem se zbavil zadní trubky a uchytů per. Pak jsem z rámu ořezal vše zbytečné - držáky nádrže tlumičů a pér. Na prodloužení šas jsem použil jokl 10x50mm. který má odpovídající profil jako šasy.
Přední nápravu jsem se rozhodl uložit na vinuté pružiny, protože auto bude o dost vyšší . Přední nápravu jsem vysunul o 5cm dopředu, auto tím získalo výborný nájezdový úhel. Pružiny jsme použil zadní ze Škody Favorit. Tlumiče originál samurai jsem umístil do středu pružiny. Náprava je uložena na dvou podélných ramenech a o boční stabilitu se stará pandhardská tyč.
Zadní nápravy jsem posunul dozadu, takže prostřední náprava je o 30cm dále vzadu než u samurai . Druhá náprava je hned za ní . Spočítána tak, aby se na auto vešla kola 31palců . Zadní nápravu jsme musel otočit vzhůru nohama, abych diferenciál dostal na levou stranu a hlavně kvůli opačnému otáčení kardanu . Bylo nutné převařit vypouštěcí šroub a odvětrání .
Ale i brzdy byly opačně, takže jsem musel vyměnit ložiska kol, abych vyměnil mezi sebou brzdové štíty.
Místa pro nádrž moc nezbývalo a největší problém byl jak ji tankovat . Pro jízdu v terénu postačí nádrž malá, k tomu se přesně hodil hasící přístroj. Někdo namítal, že je to malé. Ale na 12l se dá v terénu jezdit skoro celý den.
Uložení obou náprav je na třech bodech. Dole je drží dvě vzpěry a nahoře jedna. Odpružení je kyvně uloženým listovým perem z Trabanta. Vývoj těchto náprav a kardanů mi trval téměř 3 měsíce . Poté jsem mohl celý rám pořádně provařit a vyztužit . Nápravy putovaly na rekonstrukci rejdů a brzd.
Současně s vývojem se pracovalo na motoru, který byl přetěsněn a překroužkován. Kombinace barev žlutá- hnědá se nevyhnula ani motoru.
Po olakování všech dílů se začalo pomalu sestavovat celé auto dohromady. Když jsem posadil na hotové šasy karoserii, tak to začalo porvé vypadat jako auto nebo spíš jako malá vejda.
Čekalo mě ale ještě hodně práce. Na řadu přišla elektroinstalace, která musela být od půlky auta prodloužena a přepracována .
Výfuky byly na přání mého syna dva za kabinou. Použil jsem opět dva staré hasící přístroje a rezonátor z nějakého forda. Trubky na výfuk jsem koupil nové a použil miskové spojky.
Blížila se první jízda a taky se blížil podzim, takže jsem chtěl mít hotovo.
První jízda byla tak trochu velkým zklamáním, vše šlo velice těžce a i z kopce se auto zastavilo.
Večer jsem seděl a přemýšlel, co je špatně. Vrtalo mi hlavou, proč se nápravy mezi sebou doslova perou. Nedalo mi to a zvedl jsem zadek vzduchu, na kolech si udělal čárky a točil. K mému překvapení bylo zadní kolo o 10minut na otáčku rychlejší. Pak jsem ještě dlouho točil a počítal, nakonec jsem vymontoval zadní diferencial a ke svému udivu jsem zjistil, že má převodový poměr 1/3,3, s čímž jsem se ještě nikdy nesetkal.
Takže výměna soukolí a pak už se jelo jako nic.
Dodělat valník a vzhůru na Sopoteckou traktoriádu. Tam auto obstálo na výbornou jen díky své délce a tím malému rejdu nemělo šanci stačit traktůrkům.
Pak už se testovalo a testovalo a upravovalo. Uložení předních per, uložení zadních pér, kardan a po těžké zkoušce na Jihlavském tankodromu nápor nevydržela přední ramena. Díky bohu to jsou jen maličkosti a jinak se auto chová velice výborně.

 

 

 
         
 
 
 
         
 
 
 
         
 
 
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
       
         
     
     
     
     
     
       
         
     
     
     
     
     
     
     
       
         
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
       
     
     
         
     
     
     
     
     
       
         
     
     
         
     
     
     
     
     
     
           
                     
           
                     
                 
                     

 

NAVRCHOLU.cz